Mrkající mumie: co stojí za tajemným úkazem v katakombách?

Rosalia Lombardová měla jen dva roky, když v prosinci 1920 zemřela na zápal plic. Předčasná smrt dítěte bolela jejího otce natolik, že se rozhodl využít služeb balzamovače. Tělo dcery nechal jednou pro vždy zakonzervovat.

Balzamovač Alfredo Salaf byl mimořádně šikovný a přestože se věnoval převážně konzervování mrtvých zvířat, odvedl na Rosalii výbornou práci. I po téměř století vypadá tělo dívky ukryté pod skleněným panelem v katakombách italského Palerma téměř jako živé.

Na hlavě dítěte jsou stále chomáče vlasů a rentgenové snímky dokonce ukázaly, že i vnitřní orgány jsou zachovalé. „Spící kráska“, jak Rosalie nazývají místní, si vysloužila pověst jedné z nejlépe zakonzervovaných mumií světa.

Její téměř perfektní stav však není to jediné, co za rok přitáhne do Palerma tisíce turistů. Lidé, kteří se na mumii chodí podívat přísahají, že dívka mrká. Oči má v podobném stavu jako vnitřní orgány a v přítmí katakomb se matně lesknou. Samozřejmě v případě, že jsou otevřené.

Jak je možné, že u téměř stoleté mrtvoly dochází k mrkání? Odborníci předpokládají, že stahy víček způsobuje měnící se teplota v kryptě. Kurátor Dario Piombino-Mascali, který má katakomby na starosti, však má zcela jinou teorii. Podle něj jde o optický klam, způsobený měnícím se úhlem dopadu světla na Rosaliiny oči.

Všiml si toho už v roce 2009, kdy zaměstnanci muzea přesunuli rakev dívky na jiné místo. Právě tehdy Mascali zpozoroval zajímavou věc: oči mumie nebyly nikdy zcela zavřené. To podle něj způsobuje takzvaný mrkající efekt.

Nejde však o největší Mascaliho objev. Ten učinil také v roce 2009, kdy vystopoval žijící příbuzné balzamovače Salafa. V jeho pozůstalostech objevil dokumenty, ve kterých se nacházel recept na konzervační směs a rovněž postup mumifikace.

Ten se podstatně lišil od metody, kterou používali ve starověkém Egyptě. Zatímco před tisíci lety se orgány z těla vybíraly a mrtvola se plnila solemi, které ji vysušili, Salaf se rozhodl jednat jinak.

Do Rosalie malým otvorem vstříkl směs formalínu, zinkových solí, alkoholu, kyseliny salicylové a glycerinu. Každá složka měla jinou funkci. Formalín vyhubil všechny bakterie, glycerin zase zabránil vysušení těla a kyselina salicylová se postarala o plísně ve svalové hmotě. Magickou přísadou byly právě zinkové soli, díky kterým mrtvola doslova zkameněla. I proto se jí nepropadly tváře či nosní přepážky a dodnes si zachovala vzhled, který jí zaručil přezdívku „Spící kráska“.